Velké maličkosti

tvoří svět. Podobně to hlásá i jedna krásná duše, kterou jsem nedávno potkala. Osoba, z které srší tolik pozitivní energie, že to občas snad ani nechápu. Osoba, která mě usvědčuje ve svém názoru, že to, co dělám, je správné.
Že cesta, která se ubírá naprosto jiným směrem, než skrze materialistický svět plný závodů a faleše, je ta, která mě dokáže udělat opravdu šťastnou.

Od doby, co se více zajímám o zvířata, dělám pro jednu neziskovku a sama se snažím (zatím úspěšně) na sobě reflektovat co nejmenší újmu tvorů taktéž žijících na této platetě (kteří tu jen tak mimochodem jsou s námi, ne pro nás), tak se cítím o tolik lépe.
Nedokážu asi úplně slovy popsat to, co se mi teď děje, ale cítím jakýsi větší kontakt s přírodou, jsem "čistší" a živější.
Celý tento proces, díky kterému se přibližuju přírodě a snažím se pro ni alespoň něco málo dělat, tak cítím, že mi dává věci na oplátku.
Možná, že je to celé jen jedno krásné placebo, ale třeba taky ne.

Zároveň jsem se během toho času rozhodla za sebou ponechat vše toxické (ať už se jednalo o mé dřívější závislosti a zlozvyky, lidi, kteří byli součástí mého života, nebo špatný životní styl, který mi přišel v pořádku) a pociťuju v sobě radost z opravdových maličkostí. Z takových, které bych kdysi s klidem přehlídla a vůbec je nezaregistrovala.

Většina z těch radostí byla nehmotná (za což jsem opravdu ráda) - hezké počasí, špatné počasí a to, že jsem to "předpověděla" a zodpovědně se navrstvila svetry, západ slunce, který mě k sobě na hodinu přikoval, jeden z posledních letošních zpěvů ptáčků, východ slunce o pár minut dříve než se předpokládalo nebo usmívající se cizinec v metru (a to ruku na srdce - v metru bývají většinou ti nejnepříjemnější lidi).
Pak to bylo tolik úžasných zážitků, které mě často dostaly až k slzám.
Oslavy narozenin trvající 24 hodin těch nejbližších, koncert Mount Kimbie, který byl snad tou nejspontannější věcí, kterou jsem v poslední době udělala, techno party, která mě nabila na mnoho časů dopředu, a kde jsem potkala tolik lidí (buď ty, kteří byli kdysi součástí mého života a bylo zvláštní zjišťovat, kam se posunuli, co zažili, prožili a také usvědčení se v tom, že bylo správné, že jsme spolu naše životní cesty nesdíleli - a pak ti, u kterých ze srdce doufám, že budou součástí mého života ještě dlouho). Dále to pak bylo spoustu procházek skrze Prahu, cestování za účelem fotografování a pití burčáků na vrcholu hory nebo vysedávání na lavičce v 5 hodin ráno, a i přes tu šílenou zimu nechtít jít domů.
Jistě, pak to bylo i několik věcí materiálních. Ale jsem zastáncem hesla "jedno koupit, více prodat".
Rozprodala jsem tedy hromadu věcí, které jsem nenosila či nepotřebovala, a posléze se vydala na svůj "thrift" výlet. Není asi o čem moc psát, ale bavlněné cigaretové kalhoty za dvacku a kabát za pade si nějakou popularitu dle mého zaslouží.
Co tak dále přemýšlím, nic dalšího jsem si asi nekoupila. I přes snahu okolí dostat mě do vánoční nálady, nebo všudypřítomných spotů básnících o black friday.
Nebudu lhát, jistě, že zaujímám jakousi pozici ve společnosti, pracuju pro zaměstnavatele, koukám na slevy a občas se nechám těmi zlevněnými potravinami natolik zlákat, že koupím těch ořechů o pár gramů víc. Ano, fungují na mě občas marketingové fígle a zvýrazněné billboardy, ale většinou se nad tím jen pousměju a jdu dál. Jistě, že nejsem zero waste na 100% a veškerý odpad se mi nevejde do jedné zavařovačky. Ale snažím se se posouvat dál a přibližovat se ke svému ideálu správného života.
Nekupuju to, co nepotřebuju nebo co si nemůžu vyrobit doma.
V noci jsem raději v Praze o hladu (ale popravdě, moc se to nestává, protože pivo umí zasytit naprosto báječně), než abych si šla koupit hotdog z ulice nebo zabalenou tyčinku v trojobalu.

(Dobře, nekoupila jsem skoro nic - pouze nový displej na iPhone, protože jsem si ho omylem v alkoholovém opojení polila červeným vínem nebo (po opravdu dlouhém shánění) kupování svazku knihy jakož to náhradu za ten ztracený (jednalo se o výtisk z roku 1997), který jsem si půjčila v knihovně.)

Ale i přesto, prosím, věřte mi - krásnější je žít, nežli mít.

Žádné komentáře:

Okomentovat