Ze života

Plátěnky plné sirek a knih
Opuštěno

 ---

už mi není sladkých 16
nestačí přijít za maminkou pro náplast a pro dezinfekci, která nepálí
nestačí ochutnat ten nejsladší nanuk
a ušpinit si bílý šat

už nežiju v této nevědomosti
ať už sladké či nikoli

čas plyne, méně jako 18 mi nikdy nebude a postupem času mi přijde vše těžší
ale to asi není jen subjektivní poznatek

někdy si tak trochu přeju být květinou
krásnou a nevinnou
křehkou, voňavou, lidmi obdivovanou

a tak jsou dny, kdy se přestávám snažit
vezmu si na sebe starý otrhaný svetr, který ani není můj
ruce si zahřeju horkou kávou a koupím si jízdenku do neznáma
sedím a koukám z okna - ta utíkající příroda mě uklidňuje
mám pocit, že v tento moment ani ona ten život tak trochu nestíhá
ani ta nejkřehčí a nejrůžovější květina

vše se ve mně teď tak trochu svírá, nejde mi v sobě číst, ani mezi řádky
nejde mi ani psát
a tak často jezdím vlakem
hodiny a hodiny

Žádné komentáře:

Okomentovat